Vysokoškolské vzdělání dnes

Většina z nás si ještě vzpomíná na dobu, kdy studovat vysokou školu bylo opravdu prestižní záležitostí, nehledě na režim či politickou situaci. Školy si vybírali studenty pečlivě a dostat se na ni mohli jen ti řádně připravení, a to třeba až na několikátý pokus. Mít vysokou školu též znamenalo mít po úspěšném ukončení vzdělání zajištěnou dobře placenou práci ve vystudovaném oboru. Dnes tomu tak ale není. Proč?
 prázdný přednáškový sál
Financování
•    Jedním z problémů je způsob financování vysokých škol, které se řídí množstvím přijatých studentů. Není se tedy čemu divit, že školy se snaží přijímat co nejvíce studentů, protože jsou na státním financování značně závislé. Zatímco dřív mohli studovat jen ti nejlepší, dnes se i průměrný žák dostane hned na několik vysokých škol najednou. Jestli školu dostuduje je však otázkou.
 zedník při práci
Nadbytek studentů
•    Člověk s úspěšně dokončeným vysokoškolským vzděláním je poněkud rozčarován, když zjišťuje, že trh je přesycen a on musí vzít za vděk s prací, která platově neodpovídá jeho vzdělání, a kterou mohl dělat i se střední školou. V České republice je momentálně přes 300.000 studentů. Pracovních pozic, na které by mohli všichni nastoupit je ale mnohem méně, naopak převažují pozice pro lidi s výučním listem, kterých je nedostatek.
 stín na zemi
Budoucnost
Trend studovat vysokou školu je zřejmě neudržitelný a jsme svědky toho, že se váhy obrací a lid si více cení řemeslníků a prakticky vyučených lidí. Možná by pomohlo, kdyby školy snížili množství studentů a některé obory by nebyly nabízeny každý rok. Není správné se domnívat, že člověk, který nemá vystudovanou techniku, nebo zdravotnictví je zbytečný! I humanitně vzdělaní lidé jsou v naší společnosti potřeba. Důležití je však rovnováha, aby počet studentů vysoce nepřevyšoval pozice, ve kterých by se mohli později uplatnit.